Umění smaltu - rodinné stříbro kraje pod Beskydami

Deváté mezinárodní sympozium uměleckého smaltu ve Frýdlantě nad Ostravicí  připomnělo, že zde navazuje nová tradice na staré kořeny.  Společným jmenovatelem je umění smaltu, které zde v podhůří Beskyd píše už více než stopadesátiletou historii. Můžeme říci, že pro náš region je jakýmsi rodinným stříbrem, které jsme zachránili před zapomněním, protože technologie smaltu stále více vytlačují levnější  povrchové úpravy kovů a jeho původní mnohotvárného výtvarného  využití se zapomínalo. Použití starých technologií v umění nám toto stříbro vrací v nové a nadčasové kráse. Navíc, jak svědčí stále větší zájem o účast na sympoziích, inspiruje zahraniční účastníky  pojetím „frýdlantské smaltérské školy“, tak  prostředím, které vede k dialogu různých emailerských  tradic v Evropě. ...

  Sešel  se rekordní  počet třinácti tvůrců, který završily počet účastníků za uplynulá léta na třicet. Základem byla zase práce s plochými železnými deskami, většinou v rozměrech 73x50 cm a použití průmyslového smaltu. V duchu tradice se  část účastníků objevila již podruhé, aby si  ověřila dosud získané zkušenosti z  minulých setkání.
Co umělce  do Frýdlantu láká? Je to nejen tradice, ale i možnost doslova přetavit tradiční technologie  průmyslového smaltu do uměleckých děl. Smalt je - jednoduše řečeno- skelná drť  s řadou příměsí. Po vypálení  na železném upraveném podkladě, při teplotě kolem 850 stupňů  se  chová jako skelná hmota. Je výrazně barevný i průhledný, je možno s ní zacházet  různým  tvůrčím způsobem - malovat, stříkat, polévat, šablonovat, kreslit atd.,  takže pro výtvarníka skýtá  nepřeberné možnosti  výtvarného vyjádření. Navíc při setkání tvůrců z  různých evropských zemí, s vlastní  emailérskou tradicí, tvoří přímo tvůrčí kotel inspirace  technologické  i umělecké. 
Během týdne  vznikla více než stovka prací.  Čím kdo přispěl? Z pořádající skupiny to byly tradičně filozofující přírodní motivy Petra Bednáře, kouzelné zimní minimalistické krajiny Evy Kučerové-Landsbergrové,  nové tvary a barevné  pojetí u šperků  Barbary Baumrukové. Ostravák Antonín Gavlas obohatil svou tvorbu lyrickými a meditativními pracemi, čestná členka  spolku Rakušanka  Ulrike Zehetbauer zase expresivními  krajinami. Holanďanky, zvláště Annemarie Timmer,  pokračovaly  v originální dekorativní tradici klasické smaltérské školy. Zaujaly překvapivé postmoderní citace architektury v díle Christine  van der Ree.  Přijeli dva umělci z Polska: Janusz  Karbowniczek, který zde byl již loni, pokračoval v humanistiky laděné expresivní  figurální tvorbě. Malířka Elzbieta Kuraj využila smalty k nádherným lyrickým abstraktním  kompozicím, které korespondují s výrazovými tendencemi frýdlantské školy. Maďarka  Katalin Hollósy z Keczkemetu zaujatá často etnografickými motivy, při cestě Beskydami našla v  krajině inspiraci pro své „stohy“.  Také slovenský  výtvarník Miroslav Kollár se inspiroval přírodou a rozvinul ji do v cyklu Les.  Známá  anglická  smaltérka a organizátorka celosvětových akcí emailérů Elizabeth Turrell se vedle svých letristických  prací zaměřila také na přírodní  náměty. Francouzský šarm, humor a humanismus vnesla do práce  jedna ze špičkových  smaltérek  Marie-Thérése Masias. Všichni  účastníci  předvedli  to nejlepší  ze své tvorby, vyměnili si své zkušenosti,  posunuli i o pěkný  kousek dál možnosti smaltu.
Výběr z tohoto barevného koncertu byl v létě  přístupný i návštěvníkům  na výstavě  v Galerii  uměleckého smaltu a litiny  v Domě kultury  ve Frýdlantě nad Ostravicí.  Výstava poputuje  do dalších českých města, část bude vystavena v Krakowě a Londýně. Výběr prací obohatí  také rekonstruovanou Galerie  uměleckého smaltu a  litiny  v Domě kultury ve Frýdlantě nad Ostravicí.

PhDr. K. Bogár